Dětská jména – téma, které nikdy neumírá

Když jste nastávajícím rodičem

Snaž žádnému budoucímu tatínkovi, nebo budoucí mamince není jedno, jaké jméno jejich očekávaný potomek ponese. Nejenže se jedná o jeho „poznávací znační“, které mu zůstane až do smrti, ale jména mají jakýsi svůj magický význam vycházející z lidské historie a zkušenosti.
V dobách, kdy ještě člověk příliš nerozuměl vědě a jeho možnosti přežití byly z nejrůznějších důvodů omezené, fungovala právě jména jako talismany, které měly dítěti zajistit dlouhý a spokojený život, měly zahánět zlé duchy a chránit novorozence před posednutí či jinými možnými příčinami smrti. Tento rituál ochrany se projevuje (ačkoli v jiných podobách) i v dnešní době, kdy dochází například k pojmenovávání nově narozených jedinců v rodině po jejich schopných, dlouholetých či jinak úspěšných předchůdcích – prarodičích, tetách a strýcích a dalších osobách.
 

Síla vlastních zkušeností

Při snaze o nalezení vhodného jména pro potomka hrají roli nejen pozitivní zkušenosti členů rodiny s úspěšnými předchůdci nositelů stejného jména. Do procesu výběru taktéž zasahují vlastní – nejčastěji negativní – zkušenosti obou rodičů dítěte.
Jedná se o ty případy, kdy není za žádnou cenu možná, aby dcera nesla jméno Zuzana (jelikož takovou protivnou a nevychovanou holku znala matka dítěte ještě ve škole a není možná, aby její vlastní potomek sdílel jakési – byť poněkud imaginární – pouto s podobným člověkem), nebo aby se syn jmenoval Robert (protože tak se jmenuje neschopný otcův šéf v práci, a tudíž se muž nechce se zněním daného jména setkávat ještě i v domácím prostředí).
 
Volba křestního jména pro dítě tak není výsledkem pouze jeho současné oblíbenosti ve společnosti jako takové, nebo jeho líbivosti při vyslovování. Jedná se o vysoce osobní (dalo by se říci až intimní) volbu dvou lidí, na níž má vliv osobní historie každého z nich, stejně jako společná minulost široké rodiny coby celku.